Sepsal jsem vám malého průvodce, který vám pomůže naplánovat dokonalý obřad, který bude odrážet vaše jedinečné příběhy a přání.
Svatební obřad může mít různé podoby v závislosti na kultuře, náboženství a preferenci snoubenců. Základní dělení je pak na obřad církevní a obřad civilní. Obecně však zahrnuje pár základních prvků.
Hosté by měli pár minut před začátkem obřadu přijít na svatební místo a usadit se. Základním pravidlem bývá, že nejbližší rodinný příslušníci sedí či stojí nejblíže. Pravá strana je obvykle určena pro rodinu a přátele nevěsty. Levá strana zase pro ženicha a jeho hosty. Před příchodem hlavních aktérů je zvykem, že svatebčané vytvoří v uličce tzv. špalír.
Nejčastěji při obřadu začne hrát hudba a tím začíná svatební obřad. V jakém pořadí se chodí k oltáři? A kde kdo jde či stojí? Základní pravidlem je, že žena vždy jde po pravici muže.
Samotné zahájení svatebního obřadu se liší dle toho, zda se jedná o jeho občanskou, či církevní variantu.
V obou případech může po nástupu svatebčanů a snoubenců následovat další hudební vložka.
U občanského sňatku poté přichází na řadu oddávající, kterému jsou snoubenci představeni matrikářkou. Oddávající může mít připravenou jakousi univerzální řeč, kterou s drobnými obměnami používá pravidelně. Pokud Vás však zná osobně, často přijde na řadu proslov, který bude zahrnovat detaily z Vašeho života, např. vtipné historky ze seznámení, první společné dovolené či pořízení domácího mazlíčka. Poté přijdou na řadu svatební sliby.
V případě církevního sňatku Vás, jakožto snoubence, kněz přivítá. Následují formality, jež jsou nezbytné pro tento druh obřadu (čtení Písma svatého). Než nastane čas výměny slibů, i kněz pronese pár slov, obvykle se týkají lásky a manželství.
Svatební sliby jsou zcela na Vás, pokud si je budete chtít napsat, můžete. Mívají pak různou podobu – jsou vážné, odlehčené vtipem anebo popisují Váš společný příběh. Pokud se bojíte, že slib zapomenete, je lepší si ho sepsat na papír.
Klasické znění svatebních slibů, které se většinou používá u církevních obřadů, zní takto:
Já…..odevzdávám se Tobě….a přijímám Tě za manžela/manželku. Slibuji, že Ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že Tě nikdy neopustím
a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti.
Po slibech následuje ta nejdůležitější otázka dne: „Táži se Vás ….….., zda dobrovolně vstupujete do manželství se zde přítomným/přítomnou……?“
Za právoplatně uzavřené manželství se pak následně prohlásí to, kde nevěsta i ženich vyřknou „ANO“. Čekal by na svatbě někdo něco jiného?
Na důkaz lásky a věrnosti si novomanželé vymění prstýnky. Nejprve nasazuje prstýnek ženich nevěstě, poté naopak. Pro svatebního fotografa je nejlepší tuto výměnu neuspěchat, aby stihl vše zachytit.
Ani ten by se neměl uspěchat. A pro případ, že by uspěchaný byl, jako fotograf Vás ho nechám zopakovat abychom měli vše správně nafocené 😊
K právoplatnému uzavření sňatku je potřeba ještě vše stvrdit podpisy. S tím začíná ženich, následuje nevěstin podpis a nakonec přicházejí oba svědci. Protože většina žen přijme manželovo příjmení, podepisují se prvně svým rodným příjmením a poté novým. Po podpisech ještě může následovat přípitek.
Po dokončení formalit je opět čas na tzv. špalír a průchod novomanželů. Svatebčané mohou pro štěstí házet rýži, nebo okvětní lístky, či foukat bublinky a oslavovat tak novomanžele.
Po průchodu novomanželů tzv. špalírem přicházejí na řadu gratulace od svatebčanů.
Ještě před odchodem všech na hostinu se musí stihnout společná fotka.